Dobroty, které dobývají svět aneb perníčky pro papeže. S REJem prostě víte, co jíte

Je měkký, příjemně voní, na jazyku se rozplývá. Perník z REJe v Plané nad Lužnicí kupují lidé v tuzemsku i v zahraničí. Jeho věhlas je zasloužený, to uznává každý, kdo ochutnal. A že to opravdu nebyl jen tak někdo. Plánský perník se totiž provoněl až do nejvyšších míst, vyzkoušel ho ve Vatikánu i sám papež. Příběh rodinné firmy REJ, a nejen jejích perníčků, vyprávěl generální ředitel a jeden ze zakladatelů společnosti Josef Kos.

Jak se zařídí, aby potravinářská firma doručila ukázku svého zboží Svatému otci?

My jsme mu perníčky předali osobně ve Vatikánu. Zařídit se to nedá, to musí přijít samo. Naše firma pořádá i akce pro děti a v předvánočním čase roku 2016 jsme společně zdobili perníčky, jako ostatně každý rok. Přišel mezi nás i zástupce českobudějovické diecéze, ochutnal a rozhodl, že takové perníčky musí ochutnat i nejvyšší hlava katolické církve. Dostali jsme pozvání do Vatikánu a 13. prosince jsme je Svatému otci předali.

Je to asi na delší vyprávění, ale chutnali mu?

Pro nás byla velká pocta už jen to, že papežský stolec měl o naše perníky zájem. Není možné se jen tak stát dodavatelem perníčků pro Vatikán, ten impuls musí vždy přijít od nich. Ale myslím, že asi chutnaly, když měli zájem i následující rok.

Ale vraťme se na začátek. Sám jste absolventem ekonomické školy. Jak se stalo, že Vaším oborem jsou právě perníčky?

Nejen perníčky, v sortimentu společnosti REJ máme i další druhy úspěšných potravinářských výrobků. Na ekonomické škole by mě opravdu nenapadlo, že to jednou takhle bude. S přítelkyní Lenkou jsme pracovali v Hradci Králové v leasingovce a roku 1997 jsme si řekli, že zkusíme něco jiného. Přestěhovali jsme se do Tábora a z posledních peněz jsme si otevřeli velkoobchod s cukrovinkami. Naslouchali jsme zákazníkům a snažili se přesvědčit výrobce, aby své produkty přizpůsobili jejich požadavkům. Marně. A tak jsme se rozhodli, že si vybereme jeden druh cukrovinek a budeme ho sami vyrábět tak, aby lidem co nejvíc chutnal.

Proč právě perník?

Každý ví, jak má správně chutnat a existuje spousta rodinných receptů. My jsme si na ten svůj nejchutnější recept chtěli přijít sami. Naším ideálem byl měkký lahodný perník. Ale ani jeden z nás neměl zkušenosti s pečením. Pořídili jsme si kuchyňský robot, sháněli jsme nejkvalitnější suroviny, zadělávali těsto, pekli jsme v troubě den co den od rána do noci, udělali jsme stovky pokusů, pomáhala nám i rodina. Po roce a půl se nám to povedlo.

Jak člověk zjistí, že teď je to to pravé?

Tím, že perník dodáte do obchodu nebo na trh a obratem vám přijde žádost o další dodávku, která je větší než ta předchozí. To už jsme si pronajali menší výrobní prostory v Plané nad Lužnicí. Pracovali jsme i 18 hodin denně. Co jsme napekli, to jsme pak rozváželi starou škodovkou, ale stále jsme nestačili poptávce. Nejdřív jsme rozváželi po Táborsku a pak dál a dál.

Proč jste hned nevybudovali tým zaměstnanců?

I když se nám dařilo, báli jsme se jít do většího úvěru. V roce 2000 jsme začali fungovat jako s.r.o., přijali jsme prvního zaměstnance, ale naše tempo se nezměnilo, poptávka po zboží rostla. Později jsme si nad výrobnou v Plané postavili byt. Když zaměstnanci odešli domů, my jsme pokračovali v práci.

Jak dlouho jste takové tempo vydrželi?

Přístup jsme museli změnit v roce 2002, když se nám narodil první syn. V té době už od nás odebíraly perník i obchodní řetězce. Už jsme se nebáli nakoupit stroje, rozšířit výrobu a přijmout další pracovníky. Vlastně jsme se po tolika letech vypětí museli učit, jak dostat do rovnováhy svůj pracovní a osobní život. Naučit jsme se to museli už kvůli našim dětem – k synovi Pepíkovi přibyla sestřička Káťa a pak bráška Kuba. Společnost REJ postupně přešla na standardně fungující vnitřní systém. Roku 2014 jsme podle vlastního návrhu nechali vystavět tuto současnou výrobnu v Průmyslové ulici.

A to už byl jistě také mnohem širší váš sortiment…

Po deseti letech od svého prvního perníku jsem zkusil výrobu bezlepkových kukuřičných křupek – a opět se osvědčila. Brzy nato nás oslovil uznávaný výživový specialista Petr Havlíček. Z jeho podnětu vyrábíme řadu produktů podle naší filozofie: Víte, co jíte. Nejznámější z nich patrně budou celozrnné sušenky. Na ostatní se stačí podívat na náš web www.rejfood.cz.

Povězme si ještě krátce to, co na webu není. V čem spočívá tajemství vašeho úspěchu, když odmyslíme dlouhou počáteční dřinu?

Ve vývoji našich produktů. Jsme v tom velmi rychlí a pružní. Jistě i díky tomu je zájem o naše výrobky i v zahraničí. Nabízíme řešení pro lidi, kteří si chtějí pochutnat a také zamlsat zdravěji.

Blíží se Vánoce a k nim perníčky neodmyslitelně patří. Nelze se tedy nezeptat, ještě doma pečete?

Samozřejmě, pro tu atmosféru, vůni a mouku po celé kuchyni, to za to rozhodně stojí. Máme výhodu, že si vezmeme kousek těsta z firmy a doma už jen vykrajujeme a zdobíme.

Jak osobně prožíváte vánoční atmosféru? Co pro Vás dělá ty pravé Vánoce?

Pravidelně máme o vánočních svátcích provoz naší pekárny přerušen, takže si můžeme tento čas v klidu užít s rodinou a přáteli. To je asi to, co po předvánočním chaosu každý potřebuje. Já si navíc tento čas ještě zpestřuji Silvestrovskou golfovou procházkou, která je pro mne již každoroční tradicí. 

Předávání perníkového Betlému během audience u Svatého otce, papeže Františka, při Mikulášské pouti do Vatikánu v roce 2016. Druhá fotografie je ze svěcení provozu v Plané nad Lužnicí monsignorem Vlastimilem Kročilem ve stejném roce. Vše za účasti vedení firmy - Josefa Kose (zcela vlevo) a Lenky Vyhlídové, přihlížel i plánský starosta  Jiří Šimánek (zcela vpravo).

Zdroj: na základě rozhovoru v periodiku Plánské ozvěny č. 10/2020